Délku léčby ovlivňuje spousta faktorů
Délku léčby ovlivňuje spousta faktorů jako je závažnost vady, druh rovnátek či zodpovědnost pacienta.
Jak dlouho se nosí rovnátka?
Délka léčby závisí především na závažnosti ortodontické vady.
Léčbu jako takovou můžeme rozdělit na dvě části:
- Aktivní léčba – rovnání
- Retence – stabilizace korekce
První krok – aktivní léčba
Během aktivní léčby nosí pacient určitý typ rovnátek do té doby, než se jeho zuby srovnají do žádoucí polohy. U každého pacienta může být délka léčby jiná, každý případ je tedy individuální. Odvíjí se především od náročnosti ortodontické vady, kterou pacient má. Při minimálních ortodontických úpravách může léčba trvat pár měsíců, u komplikovaných případů se můžeme dostat i na 5 let. Pro přesnější odhad je nutné se poradit s ortodontistou, který doporučí i konkrétní typ rovnátek.
Je však možno říci, že stejného srovnání může být docíleno daleko rychleji díky přístupu moderní léčby a s použitím moderních materiálů. Je dokázáno, že ve většině případů léčby neviditelnými rovnátky je léčba dokončena podstatně dříve, než tomu bývá klasických rovnátek. U těchto typů rovnátek je další výhodou podstatně menší číslo potřebných návštěv u ortodontisty.
V rámci délky léčby neviditelnými rovnátky je možné, že pacient dosáhne požadovaného výsledku až o 50 % rychleji, a to především díky časté výměně dlah, které zuby rovnají.
Druhá, pasivní část ortodontické léčby – retence
Poté, co proběhne odstranění rovnátek a je u pacienta docíleno vysněného úsměvu, musí lékař zajistit, aby se zuby opět nezkřivily. Jak je všeobecně známo, naše tělo se mění po celý život a zubům se toto rčení nevyhýbá. V případě, že jsou zuby po dokončené léčbě ponechány bez péče, dochází ve většině případů k nějaké formě opětovného zkřivení.
Aby se opětovnému zkřivení zubu předešlo, pacient obvykle obdrží od svého ortodontisty nějaký druh retaineru. Takovým retainerem je například transparentní fólie/dlaha, která se nosí přes noc, nebo fixní retainer, což je drátek nalepený z vnitřní části zubů a nosí se natrvalo. Tyto aparáty brání zubům v pohybu a tím zachovávají dosažený výsledek. U retence platí, že tato část ortodontické léčby je individuální a závisí na konkrétním pacientovi, jeho původní vadě a na typu léčby, kterou podstoupil, a proto se délka pasivní fáze dosti liší.
